Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karangahake gorge

24. 6. 2008

11.6.2008

WAIKINO

KARANGAHAKE GORGE TRACK

HISTORIC WALKWAY

WINDOUS WALK

Vazeni pratele dovolte, abych vas vzal na vylet o 120 let nazpet.Do dob, kdy se zde tezilo zlato, prohaneli se tu konske dostavniky a ve zdejsim salonu hral sherif poker s bandou chlapku smrdicich koralou. To vse zde na Zelandu, v miste tehdy zvanem Karangahake. Nase prochazka zacne na starickem, jak z westernu vystrizenem nadrazi v osade Waikino, zhruba uprostred cesty mezi Waihi a Paeroa. Prave tyto mesta spojovala kdysi parni zeleznice. Dnes uz z Waikina vedou koleje pouze smerem k Waihi, kudy se dodnes v hlavni turisticke sezone a o vikendu prohani jako atrakce parni masinka. Pro zajimavost ve Waihi se dodnes tezi zlato a zlaty dul je mozno za par kolacu navstivit. S Jitou jsme si ho zatim zcihli jen povrchove a doufame, ze i prunning bude takovym nasim malym zlatym dolem:-). My se vsak pro dnesek vydame z Waikina na druhou stranu smerem k Paeroa. Timto smerem jsou koleje jen asi 300m od nadrazi a stezka vede primo po nich. Za chvilinku koleje konci, ale my se budeme i nadale drzet trasy kudy kdysi jezdival vlak. Pujdeme po stejnem naspu, po stejnych mostech, jedine, co na nasi trase bude chybet, budou ty koleje. Tezko rict, proc se dnesnich dnu nedozily. Asi jednoho krasneho dne zacala doba, kdy se prestalo tezit zlato a zacalo se tezit zelezo :-).

Hned na prvnim km se dostaneme k Victoria Battery Site, to je misto, kde drive stala fabrika, no spis male mesto na zlato. Misto kam se drive z Waihy vlackem vozil sutr, ktery obsahoval zlato a zde se za pomoci kyanidu oddelovalo. Toto misto bylo vybrano, protoze reka je zde nejsirsi a tak to bylo nejvhodnejsi misto pro vyrobu sily. Dnes tu o vikendech jezdi po uzkych kolejich hornicka masinka s pruvodcem, ktery zajiste poutave vypravi o tom, jak to tu drive vypadalo a co a kde a na co stalo:-).Koho zajima, jak to tu drive vypadalo, at navstivi museum ve Waihi. Je tam krasny plasticky model a vstup stoji jen 5 kolacu. My se presuneme dal, cestou mijime krasny vodopad Owharoa. I kdyz kvuli nemu musime uhnout z puvodniho smeru, tak za to male zdrzeni urcite stoji.

Obrazek

Jitence se zde zastesklo po domove, vzpomenula nato jak ji rodice doma rikaji:-), a z toho smutku :-) a na jejich pocest se chudinka promenila v zabu :-). Okolo sel svarny junak a bla bla bla....:-). To jak sem ji polibil,eeee vyfotil:-)a promenila se zpatky v princeznu uz tu licit nebudu :-).Ted uz ma zas zlaty vlas,malou nozku,utly pas:-) a my se muzeme presunout o kilacek dal k dalsimu vodopadu. Tentokrat nese nazev Quarry. Je to vodopad v byvalem lomu na kamen a kdyby nebyl jen 2 minuty od nasi cesty,tak se k nemu snad ani nevyplati chodit.Vodopadu je na zelandu silena spousta a krasnejsich. Proto vzhuru k cili nasi prvni etapy. Jak jsem rekl cilem je Karangahake Gorge. Gorge znamena strz nebo rokle a aby se do ni tenkrat dostala masinka, tak pro ni vykopali tunel.Tunelik je dlouhy neco malo pres jeden km. Je spore osvetleny, ale chuzi v nem nam to dosti usnadni.

Obrazek

Taky je uplne rovny a tak uz od zacatku vidite na jeho konci malinke svetylililinecko :-).Po projiti tunelu se dostanem na misto, kde se zastavil cas.Pred 100lety tu sice bylo male zlatokopecke mestecko s budavama na jeho zpracovani.Po budovach tu zustaly jen zaklady, ale i dnes je na okolni prirode znat, ze je takova divocejsi nez jinde. Kdyz jsme se pokochali, dali jsme na zakladech Crown Baterry svacu a zahajili dalsi etapu naseho vyletu. Z mnozstvi walku, ktere tato roklina nabizi jsme pro dnesni den vybrali Windows Walk.

Obrazek

Od Crown Baterry jdeme podel reky, po uzke cesticce vytesane do skaly. I na teto ceste byly drive koleje, ale jenom uzke na vagonky tazene konem. Jak to popsat, je tam mista sotva tak pro jednoho vola, malem sem se nevesel:-). Tezko si predstavit, ze tam drandili kone tahnouci plne voziky sutriku obsahujicich zlato. Nyni prichazi moje chvilka:-), moje oblibena veta:-), ted je ten pravy cas abych vam rekl, ze to tam bylo zase moc krasne. Dokonce tam bylo tak krasne, ze to neslo ani vyfotit. Proste rokle no. Mista, co na ne svitilo slunicko, jsou preexponovany a mista, co byly ve stinu, jsou moc tmavy:-). Takovy fotograficky orisek jako vyfotit kiwiho :-). Proste nemozne :-). Apropo ja tu mam jeste jeden fotograficky orisek. Jita se taky (stejne jako kiwi) celkem nerada foti a tak mam dovoleno ji fotit jen z dalky:-). Pro klid v rodine to pochopitelne respektuji :-), ale obcas kdyz se nekouka vytahnu fotacek a cvak,vyblejsknu ji. Ma to malou chybku :-), je na vetsine snimku zezadu :-). S Jitou jsme se prokochali az k Windows Walku. Windows Walk proto, ze vede stolou, v ktere jsou vykutane okna. Okna byly videt z pristupove cesticky na druhem brehu reky a Jita netuse, co ji ceka souhlasila s tim, ze ji v tom jednom okne blejsknu. Vyslal sem ji proto napred a cekal az mi z okna zamava. Cekal jsem dele nez sem cekal:-). Usek k prvnimu oknu byl delsi, nez se zdalo a ve stole byla tma o ktere se nam ani nezdalo:-). Vyfotil sem ji a i ja netuse, co me ceka, jsem se vydal za ni. Tma me prekvapila stejne jako Jitu. Chacha, jenze ja mam v batuzku baterku:-). Pak si rikam, ze by to nebylo fer a abych si to uzil davam baterku do kapsy a prikrcen abych neprisel o hlavu jdu kupredu. Uz uz vidim svetlo, uz uz jsem temer v prvnim okne uz uz si rikam, ze je Jita zlaticko, ze na me nikde nevybafla, kdyz na me v tu stejnou chvilku vybafla.Tfuj tajbl!!! Okna jsou tam proto, aby zlatokopove meli kudy vyhazovat sutry bez obsahu zlata a stribra. No, ja tim oknem to svoje zlato samym leknutim malem vyhodil:-).

Ve stole to bylo zase moc krasne:-), je tam stabilni prostredi a tak koleje i tramky jsou jako nove. V nekterych mistech byla totalni tma a tak jsme si prisvicovali tou moji baterkou.Ta hora je totalne prospikovana chodbickama, mela by mit chodbicky ve 14 urovnich nad sebou. Celkem mazec. Na Slunce jsme vylezli v miste, kde byly vykutany ohromne jamy (kilny), v kterych se topilo, aby se vysusil sutr a mohlo se z neho tak lepe extrahovat zlato. Kousek odtud navazeme na stezku, ktera nas dovede na Historic Walkway a tak se stejnou cetou zase vratime k nadrazi ve Waikinu. A tak nase vypraveni o zlate horecce pomalinku konci.

I ja si sbalil to svoje zlato, hodil do vozejku a odtlacil si ho domu, aby mi po celej muj zivot delalo radost:-)!!!