Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den 13 - Oamaru

15. 1. 2009

   Čtvrtek

  

   Den 13


Ráno jsme udělali velkou hygienu a vyrazili okouknout Tasmanův Ledovec. Od něho jsme viděli Mount Cook z jiné strany než doposud. Na jezeře, do kterého se Tasman pomalu roztýká, pluly ohromné kry. Ledovec taje díky tomu, že průměrná roční teplota stoupla o tři stupně. Kdyby o ty tři stupně Obrazekzase klesla, začal by Tasmanův ledovec zase přibývat. Jak malý rozdíl stačí k tomu, aby byla narušená přírodní rovnováha.

Po návštěvě nejdelšího ledovce, jsme zamávali Mount Cooku a vyrazili do Oamaru.

Je čas změnit flek. Místo hor a kopců nás teď budou zajímat Tučňáci:-).

ObrazekCestou nám šlo naproti ohromné stádo krav. Krávy jsme zažili poprvé. Zatím jsme měli zkušenost pouze s ovcemi. Honáci ženou stádo statných krav několik kilometrů po silnici. Pro Evropana je to vzrušující zážitek.

Abychom si zpříjemnili dlouhý přesun autem navštěvujeme Elefant rocks. Velké šutry různých tvarů. Dá se na ně lézt stejně jako na Castle Hillu, což je moc fajn. Bohužel taková místa navštěvujeme vždy , když jsou naše těla totálně vyřízená z dobývání vrcholů. Vylezli jsme tedy v rámci tréninku jednu malililinkatou stěnečku, rozhlédli se po okolí a frčeli dál.

Kolem druhé dojíždíme do Oamaru a navštěvujeme informační centrum. Zjišťujeme vše potřebné k tučňákům. Tučňáci žlutoocí jsou vidět zdarma od šesti do devíti a od devíti můžeme za poplatek vidět tučňáky modré.Rozhodujeme se, že je vidět chceme a tak si zamlouváme místo na večer.Nakupujeme si potraviny, protože po Mt. Cooku, kde není krám jsme totálně vybraní.

S opětovně narvaným kufrem přejíždíme k Bushy Beach. Ta je domovem několika kusů tučňáků žlutookých. Paní v íčku nám říkala, že uvidíme tak maximálně tři kusy toho druhu. Tučňák žlutooký patří k nejvzácnějším tučňákům na světě. Měří okolo 50cm, což je na tučňáka dost. Je velice plachý a tak člověk musí být schovaný

Obrazek

a potichu, aby ho viděl. K tomuto účelu tu zřídili pozorovatelnu. Lidí, co tu s náma číhá je strašně moc a všichni se do pozorovatelny nevejdeme. Je tu krokodýl Dundee (pán), který to tu den co den hlídá, aby byli tučňáci nerušeni.Říká, že pokud se lidi drží tady na hoře na stezce,tak to nevadí. Ten týpek sem tahá den co den i dalekohledy,aby lidi měli možnost je lépe pozorovat. V půl třetí uklidí pláž od věcí, které by mohli být pro tučňáky nebezpečné a uzavře jí pro lidi.Večer pak znovu přijíždí sem, kontroluje aby se lidi chovali ukázněně a nefotili s bleskem. Když budete hodní, tak vám za odměnu půjčí dalekohled a bude hlásit všechny tučňáky, kteří jsou k vidění. Měli jsme štěstí a tučňáků jsme viděli dost. Ze začátku jsme byli zklamaní, že je vidíme jen z dálky, ale tučňáci žlutoocí jsou horolezci a šplhají nahoru na útesy až těsně pod stezku, kde postáváme. Tam někde mají hnízda s mladými, které každý večer připlouvají krmit. Pozorovali jsme je dvě hodiny. Byli jsme nadšeni a rádi bychom vydrželi déle, ale nešlo to. Měli jsme další akci. Kouknout se na lookout(vyhlídku) na město a přefrčet ke kolonii tučňáků modrých. ObrazekTučňák modrý je pro změnu zase nejmenším tučňákem na světě, má asi 25cm. Myslím, že spíš než vzácný je tento tučňák škůdce. Protože si hledal hnízda v přístavu, kde byl na obtíž , zřídili mu tady umělá hnízdiště. Těchto tučňáku je tu opravdu dost a můžete je vidět i mimo placená území. Dobrým vodítkem, kde je lze v noci spatřit je značka pozor tučňáci. Kdo si připlatí jako my, může jich vidět daleko víc a i s mladými. Viděli jsme jich asi 250. Jsou to srandovní trpaslíci v kvádru. Vizuelně mi však přijde tučňák žlutooký hezčí. Cestou k autu jsme jich pozdě v noci viděli taky celkem dost a hodně zblízka. Bohužel se tučňáci nesmí fotit s bleskem. A v noci tučňáka bez blesku nevyfotíš. A vyfotíš-li bude rozmazaný. A nebude-li rozmazaný nebude vidět. Světlo blesku škodí jejich očičkám a oni by pak neviděli na rybičky. Máme za sebou pěkně dlouhý den. V tuto dobu jsme šli spát naposledy na Silvestra. Tak dobrou.