Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den 19 - Milford Sound

21. 1. 2009

Středa

 

Den 19.

 

Noc byla hrozná :-) a to jsme byli na tak klidném místě. Únava a různé bolístky udělaly svoje:-).Stáváme na budík a vyrážíme na Milford Sound.

Cestou míjíme různorodé počasí. Déšť,mlhu a občas to vypadá i na sluníčko. Tak už to tady ve Fiordlandu chodí. Z cesty musím pochválit Huhňu, pral se s nástrahami jako statný junák. Asi cítil, že řidič a GPSko není dneska ve formě:-). Nejzajímavější byl asi průjezd tunelem. V jeho horní části byla totální tma a v té tmě dokonce ještě mlha. Bylo vidět totální kulo...:-). Příroda pochopitelně vyrážela dech. Sedmisetmetrové stěny  po obouch stranách a mezi nima vinoucí se silnička.

Milford Sound dosažen. V klidu jsme se v Huhňovi nasnídali, pak jsme se naplácali repelentem, který jsme dostali zdarma a vyrazili na loď. První, co vás při vystoupení z auta napadne, jsou komárci:-). A já proč na nás všichni kolemjdoucí mávali. Jen se oháněli. Naštěstí, repelent je kvalitní, komárci lítají kolem vás, vráží do vás, ale nebodnou.

Plujeme malou společností Mitre Peak brzo ráno. Dobrá volba, říkala už paní  v Íčku v Invecargille. Měla pravdu. V tuto dobu tu ještě nejsou zájezdové autobusy a na naší loď se ani moc lidí nevejde.

Vyplouváme. Chvilku sedíme uvnitř, kde nám nabídli zdarma kávu a pak jdeme ven. Nejdříve do patra a pak na příď, tam už zůstáváme po celou dobu plavby. Dvě hodiny. Jsme dobře oblečení a tak si to tu můžeme opravdu užít s nádherným rozhledem. Millford Sound je opravdu boží a stojí za to v jakémkoliv počasí. Nám nepršelo a to je celkem zázrak. Za rok tu naprší sedm metrů srážek a to je fakt mazec. Plavbu těžko popsat, cestou vám kapitán lodi ukáže tuleně, zajede s lodí přímo pod vodopád a ze všeho nejkrásnější je prostě příroda. Ty strmé stěny a po nich se valící tuny vody.

Dalším vzrušujícím zážitkem bylo místo, kde se vody Millford Soundu sráží s Cookovým průlivem. Jsou tam ohromitanánské vlny a na přídi vám pořádně polechtají bříško:-). Byl to nářez, jak z filmu:-).Přes okraje lodi jsme nabírali vodu a rovnováhu by člověk neudržel. Ke konci si můžete zalézt do podvodní observatoře, tam můžete přes sklo pozorovat pestrobarevný podvodní život v této zátoce. Jak říkám, byl to nádherný dvouhodinový zážitek. Opravdu to za ty peníze stojí. Vylodili jsme se spokojení a bylo vidět, že i počásko nám přeje. Nad Milfordem téměř slunko, všude jinde mlha a déšť.

Původně jsme si cestou z Milfordu chtěli dát pár tracků, ale díky počasí a hlavně našemu stavu to nepřipadá v úvahu. Po včerejšku budem potřebovat pár odpočinkových dnů. Cestou jsme tedy stavěli jen u míst, co stála za to a byla maximálně patnáct minut od silnice. I tak jsou k vidění neuvěřitelné věci. Chasm- jedinečný vodopád, protýkající zvláštně děrovanou horninou. Stojí za zastávku stejně jako Mirror lakes- jezírka se zrcadlovou hladinou. I tady se dají pohledem do hladiny strávit hodiny.

No a pak už byla jen krátká zastávka v Te Anau. Zamávání Mount Luxomoru a vyrazili jsme směr Qeenstown. Spíme v Mossburn na místečku, které nás překavapilo vhodností k noclehu. Moc jsme toho z Te Anau neujeli, ale to nevadí. Zasloužíme odpočinek.

Snad už se nám bude spát lépe než včera.