Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den 7 - Mount Somers

9. 1. 2009

9.1.2009


Pátek


Den 7


Večer jsme zase trošku bojovali se sandflayema. Nevěděli jsme, co je horší. Jestli být ucpaný v autě a pařit se vedrem nebo jestli otevřít okýnka a být poštípán od mušek. Jítě se zdála být lepší druhá verze a tak šla, podotýkám dobrovolně, spát ven. Ležela vedle auta a já byl v něm. Vidět nás někdo, tak si o mě pomyslí, jak sem zlý, že jsme se pohádali a tak sem jí vyhnal spát ven.

:-) Jíťa se mi však za chvilku vrátila :-). Prý jí sedalo na obličej tolik mušek, že se to nedalo vydržet. Naštěstí repelent zabrání aspoň tomu, aby vás hned poštípali. Pařili jsme se tedy celou noc v autě. Až k ránu se udělalo trošku snesitelněji.


ObrazekVstali jsme v šest hodin, abychom se vyhnuli stoupání v tom největším vedru. Před výstupem jsme se ještě zapsali do knížky. Do ní se píše plán vaší trasy a pokud se zapomenete odepsat pošlou pro vás vrtulník. To je běžná praxe na každé větší Obrazekhoře na Zélandu.

Mont Somers nás trošku překvapil svojí strmostí, na Avalanche však nemá. Dnes jsme se vyšplhali na další nádhernou a zajímavou horu.

Z jejího 1688 metrů vysokého vršku je daleký Obrazekrozhled. Z jeho temene je vidět Mount Cook (nejvyšší hora Australasie) i Oceánie. Taktéž jsme tam našli i vrcholovou knížku a v ní zápis Honzíka a Rádi, s kterýma se tu na Zélandu pořád míjíme.

Výlet nám trval celkem sedm hodin. Z toho čtyři hodiny výstup. Počásko bylo lepší než přes noc. Ani zima, ani teplo, prostě tak akorát.

Hned po návratu na parkoviště jsme ujížděli před sandflayema.


Ujeli jsme jim o sto kilometrů, až do Timaru. Tu jsme našli bazének a tak jsme do něj vlítli rychle zregenerovat. Zatím se toto město jeví velice příjemně. Jeho bližší poznávání zahájíme zítra.

Teď večer před spaním jsme se šli podívat na vystoupení mladých talentů. Byla to hezká tečka za dnešním dnem.


Pačíček zítra.