Den devaty - Prilet a ubytovani
Samoa
6.8.2008
Den devaty - prilet a ubytovani
Ano, znovu sobota 6.9.2008.
Letime na Samou, tak si
pojdme o ni rict trosku vic. Samoa je jeden z ostruvku v Jiznim
Pacifiku. Mezi dalsi ostruvky v teto skupine patri napriklad Fiji,
Tonga , Cookovy ostrovy a asi nejznamejsi, ale ponekud mimo tuto
skupinu je Tahiti.
Samoe patri deset malych ostruvku, nejznamejsi z nich je Savaii a Upolu. Nejlidnatejsi ostrov je Savaii. Zde se nachazi letiste a hlavni mesto Samoy Apia. Nejvetsim ostrovem je vsak Upolu. Pet ostrovu Samoy je neobydlenych, sesty ma jen neco okolo 150 obyvatel.
Vsechny ostrovy pokryva destny prales. Samoanci tedy maji vetsinou vesnicky podel pobrezi u nadhernych plazi a more plneho vybornych rybicek a krasnych koralu.
Prumerna teplota je na Samoe 26 stupnu Celsia. Je to teplota vice mene konstantni pro vsechny mesice v roce a teplota se nemeni ani v obdobi destu.
Samoanci jsou klasicti Polynesane. Vladne jim kral a v kazde vesnici ma pak hlavni slovo staresina - chief. Ziji v otevrenych chyskach - Falach, ktere jsou ovalneho tvaru. Podel obvodu jsou na stropu rozveseny rohoze z prouti, ktere si turisti stahuji, aby meli soukromi, ale Samoanci je stahuji jen za silneho bocniho vetru s destem.
Posledni dobou Samoe velice pomaha turisticky ruch a tak si Samoanci zacli pro svuj zivot stavet honosnejsi Faly. Jsou podobne tem, ktere jim slouzi k modleni a diskuzi. Tyto faly jsou obdelnikoveho tvaru se sloupy po obvodu. Behem modleni pak sedi kazdy clovek u jednoho sloupu.
Tak to jsem tak nacrtnul, jak to zhruba na Samoe vypada. Dalsi podrobnosti se dozvite pri dalsim cteni.
Pomalu pristavame a uz z okynka letadla jsou videt krasne koralove bariery a ostruvky.
Jeste vam snad napisu, proc jsme se rozhodli prave pro Samou. Jsme na Zelandu a letenky na tyto ostruvky v Pacifiku jsou neuveritelne levne. Byl by tedy hrich nevyuzit teto moznosti a neodskocit si poznat uplne jinou kulturu. Z pocatku jsme chteli na Fiji, ale Fiji uz se nam zda moc proflaknute a turisticke. Chteli bychom poznat svet, ktery jeste nepoznal tolik civilizace. Samoa uz zacina byt taktez velice oblibenym cilem turistu, ale pro prvni zkusenost s takovym svetem bude idealni.
Tak to by bylo tak na okraj. Kolecka naseho letadla se dotkly rozpaleneho povrchu pristavaci plochy.Tady neni zadny velky terminal, proste jen asfaltova plocha, na kterou sejdete po pristavenych schudkach. Do odbavovaci haly dojdete rovnez po svych. My se s Jitou tak moc kochali tim vsim, co je kolem nas, ze jsme si stoupli do spatne fronty. Jak jinak fronty tu jsou jenom dve a my si zrovna vyberem tu pro lidi se Samoanskym pasem :-).
Celnik asi vydel Ceske pasy poprve a aby si pripadal dulezite delal vetsi obstrukce nez pasova kontrola na Zelandu nebo v Australii. Chtel videt zpatecni letenku, asi chtel mit jistotu , ze na Samoe nezustanem na zbytek zivota :-).
Hned za vychodem z terminalu se na nas vrhla banda neodbytnych taxikaru. S otazkou kam chceme hodit a pripominkou, ze ted zadny autobus nejede. My potrebujeme celkem rychle na trajekt. Vime, ze za chvilku odplouva a tak taxik bude nejjistejsi. Dalsi trajekt jede az za sest hodin.
Tady na Samoe se smlouva a tak jsme nesmlouvave kyvli hned na druhou nabidku za 15 Tala k trajektu.
Dobre jsme udelali. Jak letiste, tak misto odkud odplouva trajekt je odriznute od sveta a mezi temito dvema vzdalenymi body je jen palmovy haj. Jeli jsme asi patnact minut a tak jsme meli cas se pokochat prirodou a hlavne morem.
Vystupujeme z taxiku a nastupujeme na trajekt. Ten nebudi prilis duvery. Spousta lidi spi na korbach aut. My objevujeme zamrizovane druhe patro. Lidi se tu povaluji ruzne po zemi a nutno je prekracovat. Je tu pekne natriskano. Sedacky jsou drevene, ale pro nas se na sedacce uz urcite misto nenajde. Sedime na batozich. Cesta trva kolem hodiny a pul, tak to nejak prezijeme. Po vypluti na volne more byly pekne vlnky, celkem to s nami hazelo :-), ale prezili jsme to bez potizi.
Kdyz jsme vystoupili z trajektu, tak se na nas zase vrhli taxikari. Zase nam rikali, ze nyni zadny autobus nejede a ze nas do Manase odveze za sedmdesat. My mame, ale zjisteno, ze by tam od trajektu touto dobou mel nejaky autobus jet. Taxikar je hodne neodbytny a i kdyz se ho snazime ignorovat, porad jde s nama a husti do nas, ze nas tam odveze. Nastesti se objevuje dalsi typek a pta se, kam jedeme. Rikame , ze hledame bus do Manase - Regina Fales. Rika, ze mame jit s nim. Dovedl nas az k autobusu, ktery jak doufame pojede nasim smerem. Pro jistotu se ptame jedne starenky, co sedi vedle Jiti. Starenka na slovo Manase kyve, tak snad jsme ve spravnem utobusu. Kolem nas jich je totiz strasna spousta. Vsechny jsou drevene a krasne pomalovane, ale kam jedou to nikde neni. Ten nas autobus ma mezi prknama v podlaze skviru :-). Tak aspon budu moci sledovat, po jakem povrchu pojedeme:-).
Vypada to tak, ze kazdy autobus obsluhuje ridic a spousta nahanecu, kteri zavodi s taxikari a premlouvaji Vas, aby jste jeli prave s nimi. U nas to maji autobusaci jednoduchy. Nejlevnejsi taxi by nas hodilo za sedmdesat Tala, autobus nas hodi oba za osm. Zatim jsme penize nikomu nedavali.
Vyjizdime a s nastartovanim motoru zacala hrat velice hlasite hudba, nejake
Samoanske rytmy.
Jedeme preplnenym autobusem a zvedave vyhlizime z okna, jak ze se tady zije. Zda se, ze k zivotu toho tu moc nepotrebuji. K videni jsou vetsinou prazdne faly v nich madrace a na nich obcas nekdo spi. Sem tam maji uvnitr nejake kresilko, ale to je vyjimka.
Zajimavy je Samoansky styl pohrbivani. Maji rodinne hrobky primo u baracku. Vetsinou vypadaji daleko honosneji nez jejich obydli. Pokud je zrovna nevyzdobi ojetyma pneumatikama a nebo na nich nesusi pradlo. Coz, jak vidime, je tu taky docela castym jevem.
Dalsi postreh z nasi jizdy je, ze autobus tu funguje jako posta. Reknete nahaneci, kde ma balicek vylozit a je to zarizeny. Taky tu nejsou zastavky, proste zatahnete za lanko, ktere tu je misto zvonku a autobus zastavi.
Nevime, kde jsme, ale po hodine a pul na drevenych sedackach vystupujeme na spravnem miste.
Regina Beach Fales.
Uz nas vita klucina, co ma
anglictinu na podobne urovni jako ja. Rikame mu, ze mame booking pres
internet. Klucina vubec nevedel, ktera bije, ale ubytoval nas. Vzal
nas k nasi fale, zametl nam ji a jak rikal vydekoroval. Dal rohoze,
moskitiery a tak.
My delali trosku krky, ze jsme si zamluvili falicku primo u more, ale on ,ze jsou fsechny plne a ze by to zitra snad slo vymenit. Tak fajn, i tahle falicka je fajn. Jen mame k mori o dvacet metru dal, nez jsme si predstavovali.
Porad sem chodili mladi kluci a predstavovali se nam. Pamatuji si jen Johna a Mickyho, ale poznam jen Johna. Mozna :-).
Po ubytovani probehlo
koupani v mori a pak veca.
K vece byl sausage, ryba , kure, proste vsechno. Parada. Aby nam vytravilo, jdeme se projit a jsme od mistnaka pozvani na show Fiafia.
Bylo to nadherne predstaveni jejich tradicnich tancu. Pro nas nadherne privitani a zaroven krasna tecka za prvnim dnem na Samoe.
Jsem zvedav, jaka bude prvni noc v nasi chysce :-).