Den 26 - Waitamo caves
24.9.2008
Streda
Den 26
Ranko jsme si poradne prispali. Pekne s chladnou a odpocatou hlavou jsme se rozhodli, ze lyze zahrneme do naseho planu. Ciwa psal, ze zitra vecer dela rozluckovou party a ze s nama na ni pocita :-). Tak je rozhodnuto. V patek ma byt krasne, tak by mohla byt slusna lyzovacka.
Dnes se vsak jeste budem venovat jeskynareni:-). Jedeme k Waitamo Caves a zde si ze dvou nejpopularnejsich jeskyni vybirame Aranui. Cerviku uz jsme videli dost 
a proto Aranui. Zde jsou k videni krapniky vsech druhu. Prohlidka neni spatna, ale za ty prachy rozhodne nestoji. Ke vsemu nas stvali neukazneni lidi, kteri porusovali vsemozne zakazy. Lidi jsou neskutecne hloupi a kdyz si na ty tupany vzpomenu, jeste nyni se mi peni krev v zilach. Brrr!!!
Po vylezu z jeskyne jsme si sli jeste projit zdejsi track. Jmenuje se Nature tunel a pro me je rozhodne 
zajimavejsi nez navsteva jeskyni. Prochazite krasnou krajinou plnou ricek, jeskyni, strzi a roklin. Priroda zde vytvorila nekolik tunelu a skalnich prulezu, ktere drive slouzily lidem jako ukryt. Mooc pekne.
Dalsim nasim planem je jet po silnici smerem do Piripiri a zde udelat tri zastavky. Prvni u Nature Bridge, druhou u Piripiri Caves a posledni u Marokopu falls.
Nature Bridge. Tezko to popsat :-). Vypada to jako ohromny most, vysoky a robustni. Tece pod nim reka a ani koruny stromu nedosahuji jeho vyse. Pochopitelne, jak uz jeho nazev napovida tento most neprojektovali lidi.
Je to monumentalni projekt matky prirody :-). O kus dal jsou po loucce rozhazene skalky :-) a na nich je moznost videt fosilie obrich ustric. Taky zajimave.
Druha zastavka je u jeskyne Piripiri. Vede k ni kratka stezka. A neni tu zadna boudicka, kde by se vybiralo vstupne. Nenajdete tu tedy 
ani zadneho pruvodce. Do teto jeskyne si muzete vlezt sami na vlastni nebezpeci a okusit kouzlo objevovani podzemniho sveta. Je fajn si ten pocit zazit a videt obcas nejaky ten krapnik.
My objevovali jenom chvilku. Privaly bahna a strach, abychom nasli cestu zpet, ukoncily nase dobrodruzstvi. V rukou jsme meli jen baterky a pritom to chtelo celovku:-).
Vysli jsme radne zabahneni, ale plni dojmu.
Posledni zastavkou je vodopad Marakopu. Pekny vodopadek trochu pripominajici vodopad ve Whanganui. Idealni ke zbasteni poslednich pomerancu od Maxe, naseho pana domaciho z Katikati. Byli to ty nejlepsi pomerance, co jsme kdy jedli od nejhodejsiho domaciho, cojsme kdy meli :-). Dulezity zdroj vitaminu a vzpominek na nas pobyt v Kati :-).
Vecer prejizdime zpet k jeskyni Aranui. Zdejsi parkoviste vyhralo konkurz na nocleziste pro dnesni spanek:-). Zde zkousime jit jeste Waitamo Walk. Brzy se vsak vracime zpatky, nohy nas nejak nenesou.