Den 30 - Forgotten hw.
28.9.2008
Nedele
Den 30
Vypada to, ze Whanganui river nas nechce :-). Pres noc prselo, ale ted to vypada na pekny den. Je fakt, ze o par km dal tomu muze byt uplne jinak. A hlavne jakmile jednou vyjedeme, uz nebude navratu. Tri dny neuvidime civilizaci a tak to na ty tri dny bude chtit jiste pocasi. A to nemame. Drzime se tedy naseho vecerniho rozhodnuti a dnes si projedeme Forgotten highway. V cestine to znamena zapomenuta silnice, ale oficialne je to spise silnice zapadakovem.
Je to silnice, na ktere muzete delat spoustu zastavek. Tu si neco projit, tu nekam vyhlidnout, tu zastavit u nejake zajimavosti.
My navstevujeme krasnou vyhlidku a pry nejvyssi vodopad na Zelandu. To s tim vodopadem se mi vsak moc nezda. Zda se mi, ze uz sem tu videl vyssi.
Nejvetsi zajimavosti tu vsak je republika Whangamomona. Je to takova Zelandska obdoba Vaticanu nebo San Marina :-). Zdejsi obcane jsou velice hrdi a po neschodach se zastupitelstvem se rozhodli vyhlasit republiku. Maji tu celni budky, jako stoji v Praze u hradni brany. My v nich nikoho nevideli. Razitko do pasu sem tedy dostal ve zdejsi hospode. Pivo tu toci pochopitelne mistni, zadny dovoz ze Zelandu :-).
Po zbeznem prohlednuti tohoto statu, jsme s Huhnou spechali do Stratfordu. Chteli jsme stihnout zvonkohru a zdejsi orloj. Ve zdejsi vezi se hraje scena z Romea a Julie, protoze ve Stratfordu se prece narodil Shakespeare! Sice ne v tomhle, ale proc pro pobaveni turistu nevyuzit schody jmen.
Kdyz jsme videli, jak Julie nasla sveho Romea, frcime objevovat krasy Narodniho parku Mt. Taranaki. Proto jsme nakonec tady a kdyz budeme mit stesti, pokusime se v dalsich dnech i o jeho vrchol.
Mt. Taranaki je nejslezanejsi horou na Zelandu. V lete neni vystup na nej nijak slozity, ale i v lete tu muze snezit. Jeho poloha je vylozene primorska a tak se tu pocasi meni velice rychle. Ted je jaro a snehu tu je pozehnane. Vzhledem ke strmosti a ledovatosti hory budeme potrebovat k dobyti vrcholu macky a cepiny.
Mt Taranaki je krasnou horou. Je velice pravidelny a protoze je to taktez sopka, muzete na jeho vrcholu spatrit kraterove jezirko.
My se zatim seznamujeme s okolim, davame dva tracky a jednu vyhlidku. Pote se loucime s Honzikem a Radou. Na noc se rozdelujeme. Zitra si pisneme smskou, kdy a kde se sejdeme a promyslime co dal.
Dnes to byl den jako malovany.