Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den 36 - Wellington

4. 10. 2008

4.10.2008


Sobota


Den 36


Nocni vyhled na mesto byl opravdu nadherny. Jen nas rusila Wanganuiska omladina. Byl totiz patek a to jich jsou plne ulice. Obzvlaste takove pekne misto, jako bylo toto.


Prejeli jsme z Wanganui do Wellingtonu. Pauzu na protazeni tel jsme meli jen ve Foxtonu pod vetrnym mlynem na mouku. Take tam maji par zajimavych muralu (malby na zdech).


Ve Wellingtonu jsme chteli do botanicke zahrady, ale tak dlouho jsme ji nemohli najit, az jsme se rozhodli jet ke kolonii tulenu. Tu jsme nasli celkem rychle.

Vyrazili jsme pesky k asi tri kilometry vzdalene kolonii. Poprve tu snad uvidime tulene ve volne prirode. To bude bomba.

Cestu nam stezoval silny vitr, ale fakt silny:-). Wellington je znamy tim, ze je tu neuveritelne vetrno. Ale to jak je tu vetrno dneska, asi nebude normalni. V ulicich Wellingtonu nam vitr zvedal kaminky do okynek. Kdyz jsme sli ke kolonii, tak nam vitr tlacil tela a my jen kejvali nozickama, abychom nespadli. Jita se dokonce bala opustit auto, pry kdyz vylezem, tak nam to Huhunu urcite odfoukne. Videli jsme i jak vetrny vir zveda vodu z more. A to neni to nejhorsi. To se stalo asi tak uprostred cesty k tulenum:-).

Ja to sem psat nechtel, ale Jita by mi to neodpustila. Konecne se mi totiz stalo neco, cemu se mohla skodolibe zasmat. Vzdycky to byla ona, ktera slapla do kravince a nebo ji smetla vlna. Ale dneska 4.10.2008 nastal den odplaty.

Slabsi povahy by tento pribeh nemeli dal cist. Maminko necti :-)!!! Uz nectes? Nectete to!!!

No nic, jdeme dal ke kolonii tulenu. Zda se, ze vitr uticha a tak se nam celkem pekne slape. Jak to tak byva, prislo na me curani. Jdu se vycurat na hulvata do prirody. V tomto useku to ani jinak neslo. Najdu si pekne chranene mistecko za skalkou.

Curam ,curam, kocham se okolim a najednou citim, ze mi na oblicej dopada nejaka vlhkost. Kouknu na nebe jestli prsi, kouknu pod sebe a vidim, jak vetrik zveda moji produkci do uchvatnych vysin a par krupejek zotaci proti mne :-). Fuuj. Hruza, nechutny. Tak takhle tady fouka.

Sveruji se Jite a ta trva natom, ze to musi byt v denicku. Tak to tu je.

A ja ted musim zvazovat svuj navrat do Cech. Urcite to bude prvni vec, se kterou me kamaradi v Cechach budou vitat.

A pritom by me mohli vitat se slovy, tyjoo ty jsi videl tulene na vlastni oci.

Obrazek

Videl hec. Nebylo jich zrovna moc, ale byl to krasny zazitek. Vetsina jich lelkovala na kamenech, ale par spolupracovalo a aspon na nas cihli ockem. Moc blizko jsme se k nim radeji nepriblizovali. Doporucena pozorovaci vzdalenost je dvacet metru a nikdy by jste se nemeli pohybovat mezi tulenem a morem. More je totiz jejich ustupova cesta a tu si chraneji. Pry by Vas moli napadnout a celkem osklive pokousat. No a abychom nemuseli jit zpatky bez nozicek, snazili jsme si udrzovat odstup.

Spime na parkovisti 3km od tulenu.


V ramci zabavnosti stranek sem Vam dam fotku tulene z jine kolonie.