Den ctvrty - Kauaeranga Valley - Thames - Coromandel - Otama
2.9.2008 - Utery
Pamatujete, jak sem se chlubil perfektnima fotkama ze druheho dne naseho cestovani? Byly fakt nadherny a vy se jiste divite, proc jsem k prvnim dvoum dnum nasi cestovacky zadne fotky nedal. Ne ne , tentokrat to neni diky pomalemu internetu. Duvod je trochu jinde, ja sem ohromne velkej m.g.r! Jakymsi zazrakem se me podarilo fotky z nasich prvnich dvou dnu vymazat. Nejradeji bych misto fotek vymazal sebe! Byl to hrozny pocit.
Ze jsem o tyto fotky prisel, jsem zjistil az ted v Napier. Nevaze se to tedy k tomuto dni, ale to jen na osvetlenou, kdyby jste se chteli ptat, kde jsou fotky z prvnich dnu?
Ta jedina fotka, ktera tam je, je ofocena z reklamniho letacku:-).
Noc celkem sla. Clovek obcas hledal idelni polohu, ale na vyspani to stacilo. Stavame celkem brzo, mame totiz narizeny budik. Track na Pinnacles je celkem dlouhy a tak je rozumnejsi vyrazit drive.
My ovsem Pinnacles zdavame. Je mzivo a obcas i destivo, kam oko dohledne vsude nejakej mrak.
Rozmrzeli se tedy pomalu vracime udolim a po ceste vymetame vsechny kratke tracky. Jejich tu docela dost. My jsme si dali Old Boom Walk pak Edwards Lookout Walk se strasnou spoustou schodu, ale krasnym vyhledem na udoli. Taky jsme si pri tom rozhlizeni rikali, ze mraky jsou jenom nad Pinnacles a cim dal od nich jsme, tim je hezceji. Pinnacles budou asi takovy magnet, co pritahujou vsechny mraky z okoli.
No my si na uklidnenou dali jeste Jasper creak walk kolem takoveho pekneho potucku a na zaver Model Dam, coz je model prehrady, ktera se drive stavela, aby se mohly splavovat obri stromy Kauri po rece.
Hodiny odbijely neco kolem desate dopoledne a my meli za sebou ctyri tracky. Slusny vykon:-).
Rozloucili jsme se s timto destivim opustenym udolim a jeli se podivat do mestecka ThamesOpet jsme navstivili Icko a zjistili, ze by melo byt par dnu destivo. Nastesti by to ted, tak nemuselo vadit, nyni uz nemame v planu zadne dlouhe tracky a kdyz bude nejhure, tak budem chodit po muzeich:-) a nebo po tropickych pavilonech jako treba ted:-). Kousek od Thames je pavilon tropickych motylu a my se rozhodli, ze ho navstivime. Stalo to za to. Bylo tam teplo a motyli litali vsude okolo vas. Jen clovek musel davat bacha, aby nejakeho nezasedl, nebo nezaslapl. Motylci tam byli ruzni, mali, velci a vselijak barevni.
Proste radost pohledet. Stravili jsme tam dost casu a protoze to byl tropicky pavilon vysli jsme dost propoceni:-). Co cert nechtel, naproti pavilonu jsou sprchy zdejsiho campu a nikdo je chvilema nehlida:-). To je vyzva pro dva dobrodruhy, kterym se nechce platit za sprchu :-). Tak sup,sup hlavne nenapadne. Hmm, krasne tepla sprcha zrovna v pravy okamzik. Tak to byl super bonus.
Vonavy a cerstvy jsme vyrazili za dalsi atrakci. Rapaura water gardens. Cekame nez prestane prset a pak vyrazime na prohlidku. Kdyz to srovnam s vyletem na Kokorin..:-). Urcite to nestoji za to, drive to byla bezna akorat, ze velka zahrada rodinneho domu. Majitele jsou ponekud tvorivejsi a tak si ji zkraslujou pro potechu svou a zvidavych oci turistu. Nejkrasnejsi tam byl asi zcela prirodni vodopad, kde by za hezkeho pocasi bylo fajnove koupani.
Ma to ale nekdo kliku, mit v zahrade takovy vodopad :-). No a protoze nas to tam moc nebavilo, tak se Jita venovala trenovani v promenovani zabu, musite uznat, ze uz ji to docela jde, co myslite:-)? Jeste chvilku a budu za tu promenu taky vybirat:-).
Po zahradach pokracujeme dale na sever po nadherne primorske silnicce do mestecka Coromandel. Tu si vylezame na jeden kopec s nadhernym vyhledem na mestecko a zatoky.
Jestlipak vite co se pestuje na tech polickach?Nakonec se rozhodujeme, ze si dame jeste jeden kratky vylet na jeste vyssi kopec. Pri ceste k nemu se uz poohlizime, kde by se dalo dobre prespat. Par mist by bylo, ale neni to ono. Vylezame na kopec, ktery byl drive observatori a vojenskou rozhlednou. Odtud drive nejaky general ridil nejake bitvy. Jeste aby ne, mel tu svet jako na dlani.
V ramci setreni casu jsme se rozhodli presunout blize k dalsi aktivite, kterou mame v planu zitra a prejizdime az na plaz Otama. Je to tu zase odlehle misto, jsou tu prvni vetsi pisecne duny, co vidime, ale jelikoz uz je tma nechavame jejich prohlidku na zitrek. Spime zase v aute. More pres duny nevidime, ale jsou slyset vlny, jak narazeji na pobrezi. Je to docela rachot, ale vetsi romantiku si clovek nemuze prat.